„Co jsme si to zvykli jíst?“

1. 11. 2016 Vzpomínám na vyprávění mojí babičky, která se mi po mém dotazu na jídlo za jejích mladých let rozpovídala o tom, jaké byly kdysi možnosti stravování. Strava byla převážně rostlinného původu – především obiloviny (chléb, vločky, otruby, mouky), brambory, vlašské a lískové ořechy, domácí ovoce, sezónní zelenina, mléčné výrobky, maso jen 1-2x týdně. Suroviny si často lidé sami pěstovali a pak vyráběli domácí potraviny - tvarohy, jogurty, sýry; pochutnávali si na domácích vajíčkách, masu… Stálo je to více úsilí, než naši generaci, ale lidé se tak živili základními průmyslově nezpracovanými potravinami plných živin.

A na čem si velmi často pochutnává ta dnešní naše generace? Když Vám odtajním, že běžně na zdraví škodlivých cyklamátech, aspartamu, L-glutamanu sodném, dusitanu sodném, košenile, modifikovaných škrobech, tavicích solích, ztužených tucích, žluti SY a dalších „dobrotách“? J Nebo myslíte, že ne? Pokud se věnujete složení potravin a hlídáte si, co vkládáte do svého nákupního košíku a následně do úst, pak pravděpodobně opravdu ne. Jestliže Váš nákup ale tvoří konzervy, konzervované rybí saláty, uzeniny, paštiky, barevné light limonády, slazené ovocné jogurty, tavené sýry, levná pomazánková másla, sušenky, oplatky, nekvalitní zákusky, nanuky, čokoládové polevy, DIA výrobky, balené pečivo, žvýkačky, některé směsi koření, instantní pokrmy, instantní polévky a mnoho dalších průmyslově zpracovaných potravin, pak věřte, že výše zmíněným výčtem syntetických látek, (který je ovšem jen náznakem toho, co vše můžete v potravinářském výrobku najít), krmíte dennodenně svůj organismus, a co je horší – i organismus Vašich dětí! Myslíte si, že tímto přístupem jim dáváme dobrý základ jejich zdraví? Znáte to, co se v mládí naučíš…          

Tyto látky nejsou ničím jiným, než známými „éčky“, což jsou, jak já říkám, zjednodušovači při průmyslové výrobě potravin, dále také zlepšovači vzhledu, chuti a barvy, prodlužovači trvanlivosti a pomocníčci při zahušťování produktů. Výrobci, jež požívají tuto taktiku na lidi, využívají toho, že kupující prahnou po nízké ceně, výrazné chuti a ještě nejlépe po co největším balení. A my si pak na umělou chuť potravin zvykneme (za prvé už nám nechutná původní chuť nezpracované potraviny a za druhé do těla přijímáme tyto zbytečnosti) a z organismu děláme skladiště chemie, což se postupem času musí projevit zdravotními problémy široké škály onemocnění.            

Jakou tedy zvolit strategii při výběru potravin?

1. neřídit se jen nízkou cenou, ale především složením, datem spotřeby a uskladněním potraviny
2. kupovat potraviny v co nejpřirozenější formě a hotové výrobky a pokrmy si již utvořit sami dle vlastních představ a chutí
3. nenechat se strhnout lákavou barvou, velikostí výrobku, slevovou akcí, cenou či přitažlivostí obalu
4. porovnávat nejvhodnější složení stejného produktu, kde máme na výběr více možností Příklad: zkuste si sami rozhodnout, která varianta „ovocného“ jogurtu bude lepší:

• Ochucený jogurt, 150g, 6Kč Složení: mléko, cukr, modifikovaný škrob, košenilová červeň, aroma, aspartam, jogurtová kultura (podotýkám – v obchodech nic neobvyklého)
• Ochucený jogurt, 150g, 12Kč Složení: mléko, cukr, jahody (10%), jogurtová kultura
• Bílý jogurt, 150g, 8Kč jahody 50g, 5Kč 5.) opusťte od „DIA“ výrobků a to i přesto, že chcete zhubnout či jste diabetik (tyto druhy potravin budou obsahovat syntetická umělá sladidla jako aspartam, sacharin, cyklamáty…, dále pak pravděpodobně vyšší obsah tuků či škrobů)            

Co by tedy měl obsahovat náš nákupní košík? Odpověď je více než prostá – základní suroviny jako ovoce, zeleninu, maso, čerstvé ryby, brambory, obiloviny, luštěniny, rýži, pseudoobiloviny (pohanku, amarant, quinou), ořechy, semínka, sýry, mléko, bílé jogurty a neochucené tvarohy, vejce, jednodruhové koření, bylinky, sůl, rajský protlak, malé množství variant přírodních sladidel (stévii, med, sirup z agáve, datlový sirup, javorový sirup…) a z těchto základních zdraví přínosných potravin si vytvořit chutný pokrm sami nebo za pomoci jiných pomocníčků při výrobě, než které využívají potravinářské firmy – „éčka“ vyměňte za pomoc vašich dětiček.            

Mnozí by možná ale namítli, že dnešní doba může přinášet úskalí i pro tyto základní potraviny, protože potřeba nasytit velké množství lidí na planetě je zásadní otázkou i při pěstování plodin a chovu zvířat a vyvíjí se tak tlak na množství surovin a potravin, na což musí i zemědělci reagovat, například různými podpůrnými prostředky (postřiky proti škůdcům, urychlovače růstu…). Stejně tak podmínky životního prostředí (kvalita půdy, ovzduší…), jak již dávno víme, nejsou zdaleka ideální. Vhodnou alternativou je pak vybírat i produkty ekologického zemědělství („bio“) a tělo pravidelně detoxikovat záměrnou pohybovou aktivitou (= vypocením odpadních látek), bylinnými čaji (například čajem z moringy - vložit odkaz na: Moringa oleifera se šalvějí 100 g) či krátkodobými půsty (1 den v týdnu, popřípadě jednorázově 3 dny), aby lidský organismus zatížený současným životním stylem a způsobem stravování měl možnost efektivnější možnosti regenerace jeho přirozených funkcí.              

 

Bc. Martina Korejčková, DiS. nutriční terapeutka www.martinakorejckova.cz