„Proč a jak se zbavit tuku v oblasti břicha?“

9. 1. 2017 Nejen po Vánocích můžeme zaznamenat zvýšené množství lidí, kteří řeší svůj někdy i celoživotní boj s tukem na břiše. Člověk s tendencí k ukládání tuku do břicha se připodobňuje tvaru jablka – s četnějším ukládáním tuku do oblasti kolem pupíku a obvykle štíhlejšíma nohama. Některým „majitelům“ tuku v oblasti břicha jejich dispozice nevadí, jen jim větší břicho překáží třeba při práci. Naopak jiní by se ho ale zbavili rádi, ale nejde jim to. Za vysoce rizikový obvod v pasu se považuje hodnota vyšší než 88cm u žen a více jak 102cm u mužů. Takže teď všichni honem pro krejčovský metr a měříme… J Proč je ale tuk v břiše nebezpečnější než tuk například v oblasti nohou a boků? Jak docílit jeho trvalého zbavení se?


Rada do nového roku? „Ke štíhlé postavě se člověk musí projíst a prochodit“

2. 1. 2017 Začátek roku často přináší u mnohých lidí zamyšlení se nad svým životním stylem, ale také po vánočním období i boj s nadbytkem kilogramů tuku z celkové tělesné hmotnosti. V oboru výživy a stravování se nemusím pohybovat desítky let na to, abych stihla vypozorovat, co je nejčastějšími příčinami toho, že lidé trpí nadváhou či obezitou a vedou neustálý a někdy i celoživotní boj se svou váhou a nadbytečnými kilogramy tuku. Podle statistik Státního zdravotního ústavu České republiky mělo k roku 2011 více než 50% dospělých hmotnost vyšší než normální – tedy trpěli nadváhou či obezitou. Přitom onemocnění spojené s obezitou zastupují druhé místo v úmrtí z faktorů, kterým lze předcházet, hned po onemocnění související s kouřením. Proto jsem sestavila žebříček nejčastějších příčin, které vedou k přibírání na váze nebo neschopnosti zhubnout. Některé závěry Vás možná překvapí.


„Jsou opravdu potřeba novoroční předsevzetí?“

9. 12. 2016 Je to tady, čas za pár dní opět popojde o další krok a my budeme vítat nový rok, rok 2017. Tohle období začátku dalšího roku je pro mě velmi poutavé, protože je nesmírně zajímavé, pozorovat energii lidí na počátcích každého začátku roku. Některé osoby bilancují a zhodnocují rok minulý, jiní lidé přelom roků vůbec neřeší a „jedou“ si stále v zajeté koleji a část lidí vkládají do dalšího roku naději na změnu, lepší život, lepší postavu, lepší stravování, lepší práci, lepší mezilidské vztahy, lepší cokoliv Vás napadne. Touhu po těchto změnách si na začátku roku stvrdíme paktem sami mezi sebou v podobě novoročních předsevzetí. Kdo by to neznal – ať už u sebe či osob v našem okolí. Co mají společného lidé, kteří si novoroční předsevzetí dají? Společnou mají bezpochyby tu prvotní touhu po změně, nadšení z nových impulzů, chuť překopat svoje zvyky. Jedny z nejčastějších předsevzetí bývají bezesporu ty, které souvisí s naším stravováním, zdravím, postavou


„Co jsme si to zvykli jíst?“

1. 11. 2016 Vzpomínám na vyprávění mojí babičky, která se mi po mém dotazu na jídlo za jejích mladých let rozpovídala o tom, jaké byly kdysi možnosti stravování. Strava byla převážně rostlinného původu – především obiloviny (chléb, vločky, otruby, mouky), brambory, vlašské a lískové ořechy, domácí ovoce, sezónní zelenina, mléčné výrobky, maso jen 1-2x týdně. Suroviny si často lidé sami pěstovali a pak vyráběli domácí potraviny - tvarohy, jogurty, sýry; pochutnávali si na domácích vajíčkách, masu… Stálo je to více úsilí, než naši generaci, ale lidé se tak živili základními průmyslově nezpracovanými potravinami plných živin.